HRA aneb JAK LESNÍK PŘECHYTRAČIL ČERTA
POVĚST O ČERTOVI
Říká se, že Čertova rokle dostala svůj název od pekelníka, který zde prohrál s jedním lesníkem. No, přesněji řečeno - s jeho dětmi.
Bylo to asi nějak takhle:
Kdysi dávno se tady, někde v těchto místech, roztrhla zem.
Ano, přesně tam, kde teď vede cestička skrz celou rokli.
V té době, kdy se to stalo, nebyl v okolí jediný dům, natož panelák. Byl tu hustý les a při jednom jeho okraji stála lesovna a v ní žil pan nadlesní s kopou dětí.
No, a když se roztrhla ta zem, začali z té země vylízat čerti.
Proč si tenkrát vybrali zrovna tenhle les nikdo dodnes neví, ale jisté je to, že když začnou čerti trajdat po lese, moc z něho nezůstane. To víte, z pekelných ohňů vyskočí jiskřička otevřenou zemí raz dva, takže tuhle začal hořet smrk, a tamhle zase jedle. Břízky už byly v jednom ohni a duby, buky, habry a hlavně akáty zas čerti vyvraceli z kořenů a tahali si dolů do pekla, aby měli čím přikládat pod kotle.
Když pan nadlesní zpozoroval kouř, uslyšel ten hrozitánský čertí hluk a viděl, jak všechna zvířata utíkají daleko, daleko do bezpečí, neváhal ani chvíli, vzal klobouk, roh a pušku a šel zjistit, co mu to řádí v lese za škodnou.
„A helemese, čertiska prokletý…,“pomyslel si nadlesní, když došel k otevřený zemi, „ ty mě tu ničej les, tak to tedy ne… To prrr…!“.
„Hej, Lucifere, vylez z pekla ven, jestli se mě nebojíš,“ zavolal do té ohnivé díry.
„Hohooo, já a bát se?,“ ozvalo se v tu ránu za lesníkem. „Copak si žádáš?“
„Já? No, já nežádám, já ti nařizuju, abys zmizel z tohohle lesa.“
„Chacha, cha, ha, pchch, tak ty máš ale kuráž, takhle na mě zhurta. No, ale dobře, to se mi líbí. Takhle mě nikdo dlouho nerozesmál, chacha…chacha…, prej ´nežádám, nařizuju´. No, dobrá, tak víš ty co? Když se tak cítíš, tak si trocha pohrajem a vsadíme se. Kdo vyhraje - nařizuje, kdo prohraje - poslouchá. Chacha, hachacha, a to si piš, že pak budeš v pekle skákat podle mojí písničky. Pcháááááááá.“
„To se uvidí,“ opáčil nadlesní.
„Takže ujednáno. Chacha, fíííííícha…mám moc rád hádanky, takže dobře poslouchej! Každej z nás dá tomu druhýmu tři hádanky. Kdo neuhádne, prohraje a kdo uhádne vše, ten vyhraje a může poroučet! Platí?“
„Platí, ale co já bych se namáhal, tebe přechytračí i moje malé děti,“ řekl nadlesní, vzal mysliveckej roh, zatroubil a jeho tucet dětí se v cuku letu seběhlo, že se i sám satanáš nestačil divit. „Tak čerte, nech nás chvilku rozmyslet, ať ti vymyslíme ty nejpeprnější hádanky.“
„Chacha, no, tak to jsem zvědav, hahahaha…,“ Lucifer kousek poodešel a vyčkával, co se bude dít.
„Tak děcka, jídávaly jste vtipnou kaši medem lesních včel slazenou, lišky šibalky vám vyprávěly pohádky a moudrá sova vám houkávala ukolébavky, tak teď nastal čas, abyste les, který se o vás celou dobu staral, pomohly zachránit. Připravte si ty nejtěžší hádanky, který znáte a hlavinky mějte otevřený, ať uhádnem ty čertovský.“
No, a jak myslíte, že to dopadlo? Kdo koho přechytračil?
No, jasně…však jsme to říkali už na začátku. Chytrá hlava holt přemůže i samotného Lucifera, no a tady těch chytrej hlav bylo hnedle celej tucet.
Lucifer tedy odtáhl i s tou svou nezvedenou cháskou do horoucích pekel a nám tu po něm zůstala jen ta rokle. No, a po dětech pana nadlesního zas nějaký ty hádanky.
Máte-li chuť si taky trochu vyzkoušet svoje hlavy, jděte postupně na jednotlivá stanoviště (mapa vám napoví) a najdete tam vždy 2 (pro menší „M“) a 2 (pro větší“V“) hádanky označené vždy „HÁD“ + M/V + číslo hádanky.
Pěkně na přeskáčku vždy na jiných lokalitách, než dané hádanky, jsou ukryty i odpovědi na hádanky pro ty, kteří by si přece jenom nebyli jisti. Ty jsou zase označeny „ODP“ + M/V + číslo hádanky.
